Případ s kohoutem ve studovně

Možná jste si jako návštěvníci SIC všimli, že Vás čas od času obsluhují i jiní lidé, než jen hlavní tým zaměstnanců služeb knihovny. Nás, kdo zajišťujeme další, méně viditelné služby Studijního informačního centra je samozřejmě víc. Čas od času si střihneme službu ve studovně nebo za výpůjčním pultem, abychom zjistili, co je tu nového, přišli do kontaktu se studenty a lépe rozuměli tomu, co jako uživatelé knihovny potřebujete. Já osobně se na tyhle služby vždycky moc těším a pokaždé se dozvím něco nového. Někdy je to dokonce takřka detektivní příběh. O jeden bych se s Vámi ráda podělila.

Stalo se před časem, že kolegyně, která ráno přicházela otvírat Velkou studovnu slyšela z útrob místnosti kokrhat kohouta. Žádný živý kokrháč ale nebyl ve studovně nalezen. Byla přezkoumána všechna rozumná vysvětlení. V následujících dnech se kokrhání opakovalo. Okna studovny byla ráno zavřená a tak nebylo příliš pravděpodobné, že by byl kohout slyšet až z některé z přilehlých suchdolských zahrádek. Ostatní kolegyně kroutily hlavou, kohouta ve studovně prý nikdy neslyšely. Místo aby začala pochybovat o duševním zdraví své kolegyně, pustila se jedna statečná knihovnice do pátrání a rozhodla se přijít záhadě na kloub. A jak to dopadlo?

 

Kohout (Zdroj: wikipedia.org)

Znáte taková ta papírová hrací blahopřání, která začnou vyhrávat melodii „happy birthday to you“, když je otevřete? Ukázalo, se že kdosi nechal otevřenou přílohu jednoho z našich odborných časopisů zaměřených na oblast zemědělství, která na principu hracího přáníčka vyhrávala – jak jinak zvukem kohoutího kokrhání.

Zastavte se u nás ve Velké studovně nahlédnout do aktuálních čísel odborných časopisů. Živé kokrháče nechte prosím doma!

Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.