Erasmus+ v Řecku

V minulých letech jsem sledovala kolegy, jak vyjíždí a vrací se nadšení z Erasmus+ školení. Například kolega byl letos v Belgii. Sama jsem si ale netroufala se na některé přihlásit. Obávala jsem se toho, že bych nebyla schopná komunikovat v angličtině a pořídila si tam akorát z ostudy kabát. Letos jsem si ale tak nějak řekla, že když to nezkusím, tak to nezjistím. Samozřejmě velkou roli sehrál i můj vedoucí, který mi dodal odvahu a pomohl mi vybrat z bohaté nabídky programu Erasmus+. Musím říct, že jsem moc ráda, že jsem se odhodlala, stálo to totiž za to!

Volba padla na knihovnu Aristotelovy univerzity v řecké Soluni, kde se nás sjelo na 40 knihovníku a to nejen z Evropy – jako speciální hosté zde byly zastoupeny knihovny z Libanonu a Maroka, protože řečtí organizátoři věří, že je potřeba šířit myšlenku spolupráce i mimo hranice EU. Přijali proto více knihovníku z Evropy, aby mohli pokrýt i výdaje pro tyto knihovny mimo EU. Myslím, že je to charakteristický rys této knihovny, která ani po finanční krizi v Řecku, která způsobila razantní snížení příjmů a velké propouštění neztrácí nic na odhodlání poskytovat dále stejně kvalitní služby a ještě přinášet něco nového. Přitom nedostatek peněz je vidět téměř na každém kroku od starého vybavení studoven až po nemožnost rekonstrukce některých problémových partií budov.

První kontakt

Aristotelova univerzita je největší v Řecku a funguje již 90 let. Má 10 fakult sdružených ve velkém kampusu blízko centra města. Naše setkávání probíhalo v konferenčním sále Centrální knihovny (každá z fakult má ještě svoji fakultní knihovnu). První den se nesl v duchu seznamování, jak s hostitelskou knihovnou a všemi účastníky programu Erasmus+, tak i řeckou kulturou.

Úvod do řeckých “pravidel slušného chování” nám přinesla Georgia Nikolaou. Skvělá, vtipná úvodní přednáška, která nám odhalila mnohé z toho, jak Řekové přemýšlí a jak vnímají cizince a co můžou cizinci udělat pro to aby předešli nedorozumění. Věděli jste například, že při hovoru se Řekové na sebe vzájemně usmívají, protože by bylo nezdvořilé se na toho druhého neusmívat nebo se dokonce tvářit otráveně? Velice příjemný zvyk zavedla bych ho hned i u nás! Neplést si prosím s falešnými křečovitými úsměvy od ucha k uchu!

Exkurze po knihovně

Po té jsme prošli hlavní budovu knihovny (digitalizační centrum starých tisků, akvizici, katalogizaci atd.) a navštívili i dvě jiné pobočky v kampusu.
I přes to, že knihovna nemá peněz nazbyt a některé budovy by potřebovaly rekonstrukci či aspoň nutné opravy, uvnitř se pilně studovalo a vládl klid. Večer nás naši hostitelé provedli historickou částí města (což není snadné, neboť ve městě se nalézají desítky starobylých staveb z doby byzantské i osmanské).

Po návštěvě jednotlivých pracovišť jsme následující den shlédli prezentace zaměstnanců knihovny. Dozvěděli jsme se, že 98% procent všech digitalizovaných dokumentů jsou volně přístupné odkudkoliv, protože univerzita dbá na licenční politiku a prosazuje otevřený přístup všude, kde to jde. V rámci úspor a finanční krize byla celá univerzita, a tedy i knihovna, nucena přejít výhradně na opensource systémy. O tom byla ostatně další prezentace. Jen krátce – knihovní systém Koha , webový katalog Vufind, systém pro digitální knihovny Invenio, webové stránky přes redakční systém Drupal. Všechny tyto systémy úspěšně provozují, i když jejich přizpůsobení pro vlastní potřeby jim zabralo hodně času a práce. Naštěstí mají opravdu šikovného programátora, který si dokáže téměř se vším poradit.

Po přestávce následovaly prezentace nás účastníků, čehož jsem se obávala nejvíce. Naštěstí jsem dlouho netrpěla a prezentovala už jako třetí 🙂 Díky pečlivé přípravě to nakonec dopadlo, myslím, docela dobře.
Po obědě jsme navštívili univerzitní muzea – mají jich v kampusu poměrně dost a my navštívili dvě – folklorní (moc pěkně uspořádaná a nápaditě prezentovaná malá sbírka předmětů z lidové historie) a starověkého umění.
Ve středu pokračovala druhá část účastníků se svými prezentacemi. Jen heslovitě co mne zaujalo:

  • Ve Stockholmu mají jednu studovnu pro studenty, kteří trpí alergiemi – viz. http://bit.ly/alergici
  • Na londýnské SOAS univerzitě vyřešili nedostatek úložného prostoru pro dokumenty (zabírají jim více než 40 km!) přestěhováním části fondu do průmyslového skladu specializující ho se na skladování dokumentů, vše je zde uloženo do označených krabic a podle jejich počtu se také platí.
  • V knihovně Lodz University of Technology si mohou studenti vytisknout své projekty i na 3D tiskárně
  • Nejvzdálenější pobočku má asi knihovna Queen Mary University of London, která má jednu filiálku až na Maltě.
  • Stále více knihoven spolupracuje v rámci OpenAcess v projektu OpenAIRE

Nejen knihovnou tvořen je člověk  a tak byl čtvrtek ve znamení výletu na archeologické naleziště ve Vergině, kde je v monumentální hrobce pohřben Filip II .Makedonský (otec Alexandra Velikého). Do samotné hrobky se sice návštěvník nedostane, ale její vnější podobu i s cennostmi, zde nalezenými si může dobře prohlédnout. Stejně jako muzea ve škole i toto bylo perfektně a nápaditě navrženo pro co nejlepší zážitek návštěvníka. Trochu lituju, že u nás se málokdy vidí tak dobře prezentovaná expozice.

Závěrem

Poslední den proběhlo závěrečné shrnutí celého setkání a diskuze o politice Open access na našich univerzitách, který všichni zúčastnění vnímají jako budoucnost v publikační politice univerzit.
Po diskuzi následovaly osobní konzultace s jednotlivými odborníky z knihovny. Já se setkala spolu s německou a libanonskou kolegyní se systémovým knihovníkem (a vůbec správcem všech systémů knihovny) Theodorosem Theodoropoulosem. Mluvili jsme především o výhodách a nevýhodách systému Kohy ukázal nám některá jejich nastavení a zodpověděl všechny naše dotazy.

Odlétala jsem až druhý den ráno, takže odpoledne mi zbylo ještě trochu času na návštěvu Muzea byzantské kultury. To se nachází v nádherné budově pro něj přímo postavené od architekta Kyriakose Krokose. Nevím co je větší zážitek jestli budova samotná nebo úžasné exponáty v ní. Pokud budete v Soluni určitě muzeum navštivte!

 

 

Napište komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.